Akademik Čech – Eduard Čech (29. 6. 1893, Stračov – 15. 3. 1960, Praha) byl světoznámý český matematik, ve třicátých letech děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, přednášející v matematickém středisku Institute for Advanced Study v Princetonu, první ředitel Matematického ústavu ČSAV a zakladatel Matematického ústavu Karlovy univerzity. Z jeho četných vědeckých prací jej proslavila především nekombinatorická definice kohomologie, dnes známá pod jménem Čechova kohomologie.
Algoritmus – je přesný návod či postup koků, kterými lze vyřešit daný typ úlohy. Pojem algoritmu se nejčastěji objevuje při programování, kdy se jím myslí teoretický princip řešení problému (oproti přesnému zápisu v konkrétním programovacím jazyce). Obecně se ale algoritmus může objevit v jakémkoli jiném vědeckém odvětví. Jako jistý druh algoritmu se může chápat i např. kuchařský recept.
Aminokyseliny – v molekulární biologii se tímto pojmem většinou rozumí proteinogenní alfa-L-aminokyseliny, tj. kyseliny, které nesou informace o vzniku a funkci bílkovin.
Aspirantura – dřívějším aspirantům se dnes říká doktorandi (viz níže).
Azulen – organická sloučenina, izomer naftalenu. Jeho jméno pochází ze španělského slova azul, což znamená modrý; na rozdíl od bezbarvého naftalenu je totiž azulen tmavě modré barvy. Azulenové jádro obsahují některé přírodní terpeny, např. vetivazulen (4,8-dimethyl-2-isopropylazulen) a guajazulen (1,4-dimethyl-7-isopropylazulen). Tyto terpeny se nachází v přírodě jako součást barviv některých hub (například druh Lactarius indigo), v olejích získávaných ze stromu Bulnesia sarmientoi (guajakové dřevo), ale i v dalších rostlinách jako heřmánek pravý (Matricaria recutita) nebo řebříček obecný (Achillea millefolium L.) a také v těle některých mořských bezobratlých. Sloučenina byla objevena již roku 1863 Septimem Piessem a její strukturu objasnil chorvatský chemik Leopold Růžička.
Babylon – nezávislá kulturně-společenská revue, časopis
Bayreuth – viz. Castorf
Castorf, Frank (17. 7. 1951 východní Berlín) – divadelní režisér spojovaný s post-dramatickým divadlem a často označovaný jako enfant terrible německého divadla. V letech 1992-2015 působil jako umělecký šéf ikonického berlínského divadla Volksbühne. V roce 2013 na festivalu v Bayreuthu byla jeho záměrně inkoherentní až chaotická režie Wagnerovy tetralogie „Prsten Nibelungův“ masivně vybučena diváky.
Chemtrail (z angl. chemical trail) má být – podle s tímto fenoménem spjatých konspiračních teorií – stopa podobná běžné kondenzační stopě vznikající za tryskovým letadlem, avšak obsahující zdraví nebezpečné chemikálie.
CRISPR – jsou segmenty nahromaděných pravidelně rozmístěných krátkých palindromických repetic (Clustered Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats), jsou to úseky prokaryotické DNA obsahující krátké repetice nukleotidů. CRISPR je zároveň prokaryotický imunitní systém, zajišťující rezistenci vůči cizím genetickým elementům, který genetické elementy rozpozná a deaktivuje: enzymaticky je rozpouští, střihá apod., tedy odstraňuje část genetické informace a mění vlastnosti celého genomu. Technologie užití CRISPR má enormní potenciál k uplatnění, včetně pozměňování lidské zárodečné linie, zvířat (i dalších organismů) nebo modifikace genů potravinářských plodin. V roce 2012 bylo poprvé ukázáno, že CRISPR může být využit jako nástroj genového inženýrství pro editaci genů v lidské buněčné kultuře. Od té doby byl již systém úspěšně vyzkoušen v široké škále organismů od kvasinek (S. cerevisiae), Dania pruhovaného (D. rerio), octomilky (D. melanogaster), Axolotl (A. mexicanum), hlístice (C. elegans), rostlin, myší, opic až po lidská embrya. CRISPR byl modifikován do podoby programovatelných transkripčních faktorů, které vědcům umožňují přesně zacílit a pak aktivovat nebo umlčet specifické geny. Z etického hlediska se jeví jako znepokojivá zejména možnost editace lidské zárodečné linie.
Dilema vlaku a výhybky – myšlenkový experiment zaměřený na lidskou etiku.
DNA – deoxyribonukleonová kyselina je dvouřetězcová nukleová kyselina, která je nositelkou dědičnosti u buněčných organismů. Nacházíme ji v jádře eukaryotických buněk (mladších, nebo vyšších organismů, např. buněk člověka), případně v cytoplasmě prokaryot (organismy staré 3,5 miliardy let). Je v ní kódována veškerá informace nutná pro růst a přežití organismu. Struktura dvoušroubovice byla popsána roku 1953 pány Jamesem D. Watsonem a Francisem Crickem, kteří za tento objev dostali roku 1962 Nobelovu cenu.
Doktorandka, doktorand – student vysoké školy absolvující poslední (třetí) fázi univerzitního studia, v jejímž rámci obvykle pracuje bez nároku na mzdu na nějakém odborném úkolu, problému, jehož řešení popisuje a poté obhajuje ve své doktorské práci.
Ekvidistanční metoda – metoda výběru písmen ze zvoleného textu nebo slov a jejich následné složení ve slova nová s jiným, skrytým významem… založeno na matematickém algoritmu.
Embryotransfer – rychlý a bezbolestný přenos čerstvého embrya do dělohy při umělém oplodnění.
Erdősova cena / Erdősovo číslo – pseudomatematický pojem zavedený na počest maďarského matematika. Pál Erdős byl proslulý tím, že neustále cestoval mezi nejrůznějšími matematickými konferencemi a institucemi po celém světě, díky čemuž na světě žilo (a mnohdy ještě žije) několik set matematiků, kteří jsou podepsáni jako spoluautoři pod některým jeho odborným článkem. Erdősovo číslo vzniklo jako humorná klasifikace matematiků podle toho, jak moc jsou autorsky vzdáleni od Pála Erdőse.
Feromon – látka nebo substance nesoucí informaci, kterou živočichové zachycují a analyzují čichem. Je vylučovaná jedním jedincem a přijímaná druhým jedincem stejného druhu, přičemž tato substance dává podnět k určité reakci. Jsou vytvářené tělem a šířené za účelem vnitrodruhové komunikace, produkují je jak lidé, tak i zvířata a hmyz. Na rozdíl od běžných vůní je ale nelze zaznamenat čichovými žlázami v nose, nýbrž orgánem ležícím na patře u ústí nosní a ústní dutiny (tzv. Jakobsonův orgán neboli vomeronasální orgán). Na základě toho fungují celá společenství hmyzu. K tomu se objevila teorie, že by se hmyz jednou v daleké budoucnosti mohl dát ovládat za pomoci syntetických feromonů, protože na rozdíl od zvířat, která už mají i svoje vyvinutější instinkty a povahy, se hmyz řídí téměř výhradně feromonovými látkami.
Gen – základní jednotka, která určuje vlastnosti jedince a je prostředkem předávání dědičné informace z mateřské buňky na dceřiné buňky, což se ví od 20. let XX. století. Geny se nacházejí na chromozomech, což bylo prokázáno roku 1944. Je tvořen jedním velmi dlouhým DNA helixem (šroubovicí), na kterém jsou kódovány stovky až tisíce genů.
Genetika – biologická věda, zabývající se dědičností i proměnlivostí organismů a jejími příčinami. Název souvisí též se slovem gen, které označuje jednotku dědičné informace. Název genetika byl navržen Williamem Batesonem v roce 1906, který ji definoval jako „studium křížení a šlechtění rostlin“. Teprve později se vyvinula představa o genetice jako o vědě zabývající se dědičností všech organismů. Základy genetiky položil v 19. století brněnský přírodovědec, opat augustiniánského kláštera Gregor Johann Mendel svými pokusy s křížením hrachu. Své poznatky však publikoval v méně známém časopise, a tak zůstaly na delší dobu zapomenuty. Dědičnost a proměnlivost organismů tvoří vlastní téma genetiky. Základní poznatky o dědičnosti se používaly již od prehistorie při postupné domestikaci hospodářských zvířat a šlechtění užitkových rostlin. Současná genetika poskytuje účinné nástroje jak pro vyhodnocení funkce jednotlivých genů, tak i pro pochopení molekulární podstaty dané funkce, a tím mimo jiné, umožňuje kvalitativně zcela odlišnou práci v současném šlechtění a v práci s dědičností včetně genetického inženýrství.
Genom – kompletní soubor celé genetické informace organismu. Množství genetické informace v buňce je obrovské. Lidský genom obsahuje kolem 3 × 10 nukleotidů (odpovídá délce cca 1 m). Kompletní nukleotidová sekvence lidského genomu by pak zabrala kolem 900 000 stran A4. Během dělení buňky musí dojít ke zkopírování všech těchto informací.
Habermas, Jürgen (18. 6. 1929 Düsseldorf) – německý neomarxistický filosof a sociolog, představitel tzv. teorie komunikativního jednání (Theorie des kommunikativen Handelns), která tvrdí, že existují dva druhy jednání – komunikativní a instrumentální. Instrumentální jednání se nejvíce projevuje ve sféře reklamy a politiky a je nežádoucí, komunikativní jednání je pak přirozené, spravedlivé, a tudíž žádoucí. Habermas chce proto rozpracovat teorii podmínek, za nichž bude možná normální, nenarušená komunikace (tj. srozumitelná, důvěryhodná apod.)
Heuristika (z řeckého heuriskó, εύρίσκω – nalézt, objevit) znamená zkusmé řešení problémů, pro něž neznáme algoritmus nebo přesnější metodu. Heuristické řešení je často jen přibližné, založené na poučeném odhadu, intuici, zkušenosti nebo prostě na zdravém rozumu. První odhad se může postupně zlepšovat, i když heuristika nikdy nezaručuje nejlepší řešení. Zato je univerzálně použitelná, jednoduchá a rychlá.
Heyrovský, Jaroslav (20. 12. 1890 Praha – 27. 3. 1967 Praha) – český fyzikální chemik, objevitel a zakladatel polarografie a nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1959.
Hmyzí juvenilní hormony – druhově nespecifické hormony vznikající v endokrinních žlázách hmyzu. Mají dvě základní úlohy: a) v larválních stadiích brání nástupu proměny hmyzu, tedy brání vývoji kukel a dospělců; b) u dospělců regulují různé procesy související s pářením, vývojem vajíček a jejich kladením. U sociálního hmyzu mají vliv na diferenciaci hmyzích kast. Syntetické analogy juvenilních hormonů (tzv. juvenoidy) tvoří účinné složky některých insekticidů (tzv. bioracionální insekticidy).
Holý, Antonín (1. 9. 1936 – 16. 7. 2012) – český chemik a jeden z nejvýznamnějších českých přírodovědců 20. století. Je objevitelem řady antivirotik využívaných při léčbě HIV/AIDS, hepatitidy typu B či oparů.
Hormony – sloučeniny, které slouží v těle mnohobuněčných organismů jako chemický přenašeč informace od jedné buňky (nebo skupiny buněk) pro jiné. Jinými slovy jsou jiným druhem nervové soustavy – jsou pohyblivými nositeli informací, které putují mimo jiné krevním a lymfatickým řečištěm, jsou kontrolory hodnot, spouštěči nebo naopak zastavovači dějů, apod. Hormony jsou produkovány v tělech všech mnohobuněčných včetně rostlin, mohou v nich tak řídit průběh a vzájemnou koordinaci reakcí v organismu. Od enzymů se odlišují také tím, že působí jen na žijící buňky.
Impact – impakt faktor představuje počet citací publikace (článku, statě, apod.) v určitém vědeckém či odborném, obecně respektovaném časopisu. Impakt faktor je každoročně vyhodnocován americkým institutem pro vědecké informace (ISI) pro velmi rozsáhlý počet vědeckých časopisů po celém světě a publikován ve Zprávě o časopisecké citovanosti. Impakt faktor má velký vliv na způsob vědecké práce a její hodnocení, včetně šancí na její rozvoj, získání grantů, zájmu průmyslu, investorů, atd.
Izomer – látka nebo sloučenina se stejným chemickým složením, ale s rozdílným uspořádáním atomů v molekule, díky kterému má odlišné fyzikální a chemické vlastnosti; zjednodušený příklad: voda má stejné chemické složení ve všech třech skupenstvích, ale od 0 do 100 stupňů Celsia se chová jinak (teče), než pod nulou (neteče). Plánovského dotaz míří k vyloučení možnosti, že jimi nalezený peak na měřícím přístroji vykazuje skutečně jimi hledanou látku – trien (super-feromon), který se chová za všech okolností stejně, zatímco izomer se za určitých podmínek může chovat jako trien, a za jiných podmínek jako něco jiného. A právě to je možné vyloučit metodou plynové chromatografie.
Knihovna spekter – hmotnostní spektrum je záznamem množství detekovaných iontů měřené látky; odtud knihovna spekter je katalogem látek, které lze určit i podle konkrétního parametru hmotnostního spektra (množství iontů).
Kostel Navštívení Panny Marie – římskokatolický poutní kostel zasvěcený Navštívení Panny Marie nedaleko Žlutic v okrese Karlovy Vary. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Kostel stojí v zaniklé vesnici Skoky nad vodní nádrží Žlutice.
Laudatio – pochvalný projev při oficiální oslavě nějaké osoby nebo instituce, projev díků, chvalozpěv.
Matematická lingvistika – specializovaný vědní obor na pomezí matematiky, lingvistiky a informatiky. Používá kvantitativní statistické metody ke studiu jazyka. Zkoumá četnost výskytu jazykových jednotek (slovních tvarů, lexémů, morfémů, fonémů, slovních druhů atd.). Jedním z možných výstupů jsou frekvenční slovníky. Dále hledá způsoby, jak popsat jazykový systém formálním a matematicky přesným způsobem. Zahrnuje různé teorie matematických modelů jazyka. V rovině matematického chápání nakonec používá metody algebraické a logické. Využívá poznatky kvantitativní i algebraické lingvistiky, jakož i umělé inteligence a strojového učení ke konstrukci algoritmů počítačového zpracování přirozeného jazyka. Nejznámějšími aplikacemi jsou strojový překlad nebo dobývání informací (např. z textu), patří sem však i korektory gramatiky a pravopisu, chytré elektronické slovníky atd.
Molekulární biologie – vědní disciplína zabývající se studiem buněčných biologických procesů na jejich molekulární úrovni. Podstata některých biologických jevů jako například dědičnosti je odhalitelná pouze studiem jejich molekulární podstaty.
Nature [nejčr] – angl. příroda – prestižní vědecký časopis se všeobecným zaměřením vydávaný od roku 1869 ve Velké Británii. Byly a stále jsou v něm uveřejňovány nejdůležitější vědecké práce (články i kratší texty, tzv. dopisy) z astronomie, biologie, geověd, jaderné fyziky atd. Vychází jako týdeník a všechna vydání od aktuálního čísla až do roku 1950 jsou (předplatitelům) dostupná na internetu.
p-value [pí veljů], p-hodnota nebo také signifikance – číselná hodnota používaná při statistickém testování hypotéz. V praxi se p-hodnota používá tak, že si předem stanovíme hladinu významnosti α, poté spočítáme pomocí statistického programu p-hodnotu a porovnáme ji s α. Vyjde-li p-hodnota menší než α, nulovou hypotézu H0 zamítneme, zatímco v opačném případě prohlásíme, že na základě zkoumaných dat ji s použitím daného testu zamítnout nelze. Čím menší tedy je p-hodnota, tím se nulová hypotéza jeví za jinak stejných podmínek nevěrohodnější.
Paper [pejpr] – z angl. papír – vědecká stať, článek.
Peak [pík] – angl. vrchol – vrcholné množství, stav, nebo údaj nějakého měřeného jevu. V kontextu hry jde o jednotku při měření množství hledané látky plynovou chromatografií; ve tvaru grafické křivky – zubu – v podobě strmě stoupající a z vrcholu vzápětí klesající čáry na monitoru měřícího přístroje, připojeného počítače apod.
Ph.D. [pí ejč dý] – tzv. velký doktorát – zkratka (původně z lat. philosophiæ doctor) akademického titulu doktor, který lze získat vysokoškolským studiem v doktorském studijním programu v mnoha zemích po celém světě. Jeho čtení v angličtině se v českém prostředí ujalo s ohledem na jeho zavedení do české klasifikace akademických titulů z celosvětově uznávaného mezinárodního modelu na západních univerzitách po roce 1989.
Pidluke! Padluke! – magická zaklínací formule známá z lidové loutkové hry o doktoru Faustovi, jíž se přivolávala a odvolávala postava čerta.
Plazmid (též plasmid) – malá, většinou kruhová molekula DNA schopná replikace, která se přirozeně vyskytuje v cytoplazmě některých bakterií, archeobakterií, méně obvykle i u eukaryot. Jedna bakteriální buňka může (v laboratorních podmínkách) obsahovat až několik stovek či vzácně až 3 000 molekul plazmidů. Jeden plazmid mívá velikost v rozmezí cca 1 000–200 000 párů bází. Plazmidy obyčejně dosahují přibližně 1-5 % množství DNA ve srovnání s bakteriálním chromozomem. Mohou v sobě kódovat různé doplňující vlastnosti, které ovšem mohou být pro daný organismus velice důležité. Navíc se tyto vlastnosti snadno mohou šířit mezi jednotlivými bakteriemi – uplatňují se totiž při jednom typu horizontální výměny genetické informace, nazývaném konjugace.
Plynová chromatografie – měření látek jejich tepelným odpařením do trubice, kterou neustále protéká inertní (netečný, neslučující se) plyn, který molekuly odpařené měřené látky odnáší s sebou na konec trubice, kde jsou měřidlem zachyceny a určeny podle svého druhu a množství.
Primer [prajmr] – řetězec nukleové kyseliny DNA, RNA nebo proteinu dlouhý několik bází, respektive aminokyselin, který slouží jako počáteční místo replikace DNA či RNA. Bez primeru by enzym DNA polymeráza nebyl schopen začít syntézu nového řetězce. V eukaryotických i prokaryotických buňkách se při replikaci buněčné DNA využívá RNA primer, zatímco některé viry mohou používat ke své replikaci i DNA nebo proteinový primer. V molekulární biologii jsou nejčastěji používány DNA primery. Při duplikování jaderné DNA vzniká primer aktivitou enzymu primázy, která vytváří krátký řetězec RNA. Primer je potřebný proto, že enzym, který katalyzuje replikaci – DNA polymeráza – umí pouze přidávat nukleotidy k již existujícímu řetězci. Primer je posléze odstraněn a nahrazen vlastní sekvencí DNA.
Projekt excelence – mezi-univerzitní a mezi- vědecko-ústavní projekt, často mezinárodní, který získal grant na svůj vznik a rozvoj po několik let. Jeho obsahem je např.: „projekt vytvoření integrované databáze a online informačního systému o rostlinné diverzitě České republiky, její propojení s podobnými mezinárodními databázemi a využití k testování základních hypotéz a vývoji temperátní rostlinné diverzity v různých měřítcích od lokálního po kontinentální.“
Revise and resubmit [ryvájs end rysabmit] – z angl. „prověř a předlož znovu“ – jde o editorský postup ověřování věrohodnosti vědeckého článku, jehož smyslem je obhajoba nebo důkaz výsledků bádání, o kterých se v daném článku píše. Vypracování odpovědi je někdy velmi pracný a zdlouhavý proces, kdy tázaný autor článku editorovi dohledává i souvislosti s veškerou dostupnou odbornou literaturou na dané téma v globálním kontextu. Na druhou stranu, zveřejnění článku v celosvětově prestižním časopise má ohromný dopad a nese s sebou velké, celosvětové uznání.
Sekvencování DNA – souhrnný termín pro biochemické metody, jimiž se zjišťuje pořadí nukleových bází (A, C, G, T) v sekvencích DNA. Tyto sekvence jsou součástí dědičné informace v jádru (u prokaryot spíše tzv. nukleoid), dále však i v plazmidech, mitochondriích a plastidech. Dnes je známo obrovské množství metod sekvencování DNA. Je užitečné nejen v základním výzkumu biologických procesů, ale i v aplikovaných oborech, jimiž je diagnostika nemocí či forenzní medicína. Sekvencování se uplatnilo např. v projektu čtení lidského genomu, ale přečteny byly genomy i mnoha jiných organismů, včetně různých rostlin, živočichů a mikrobů. Někdy se sekvencují pouze jisté části genomu, které mají pro výzkumníky v daném okamžiku význam.
Seskviterpeny (molekulární vzorec C15H24) – terpeny, skládající se ze tří isoprenových jednotek. Stejně jako monoterpeny mohou mít acyklickou i cyklickou strukturu. Biochemickou modifikací (např. oxidace či změna molekulového uspořádání) mohou vzniknout deriváty – seskviterpenoidy. Vyskytují se ve formě humulenu (v silicích chmelu), v kyselině abscisové, která způsobuje stárnutí a opadávání listu, a také se vyskytují v éterických olejích.
Slot – pozice, např. v řadě výzkumných programů; ve smyslu hry jde o místo v pořadníku, který danému výzkumníkovi umožní využít vybavení laboratoře, apod.
Šorm, František (28. 2. 1913 – 18. 11. 1980) – český a československý chemik, biochemik, vysokoškolský učitel, předseda ČSAV, politik KSČ a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Vystudoval Chemicko-technologickou fakultu Vysoké školy technické v Praze a začal pracovat v laboratoři Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Praze. Po skončení druhé světové války se habilitoval a roku 1946 nabyl titul profesora Ústavu technologie lučebnin organických a výbušných na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V roce 1950 se stal profesorem organické chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde se podílel na vzniku katedry biochemie, která do té doby v Československu jako vědecký obor nebyla rozvíjena. V roce 1950 byl z jeho iniciativy založen Ústřední ústav chemický. Roku 1952 byl jedním ze zakládajících členů Československé akademie věd jako činovník Ústředí vědeckého výzkumu a Chemického ústavu, který řídil do jeho rozdělení v roce 1960 na Ústav teoretických základů chemické techniky a Ústav organické chemie a biochemie. Od roku 1962 nastoupil po zemřelém Zdeňkovi Nejedlém do čela ČSAV. Na této pozici setrval až do roku 1969. Podílel se na zřízení Ústavu přístrojové techniky ČSAV a Tesly Brno. Přičinil se o vznik prvního přístroje pro měření nukleární magnetické rezonance v Československu. Byl nositelem četných vyznamenání.
Speaker [spíkr] – angl. řečník, přednášející.
Spolek Sisyfos – Český klub skeptiků Sisyfos je občanské sdružení, jehož základním cílem a posláním je šířit a obhajovat poznatky a výsledky současné vědy, podporovat racionální, kritické myšlení, seznamovat veřejnost s principy vědecké metody, vystupovat proti šíření paranormálních názorů a neověřených postupů, usilovat o to, aby se vysoké školy, vědecké společnosti a instituce aktivně hlásily k odpovědnosti za obhajobu vědy a kritického myšlení, zkoumat sporné jevy a tvrzení, poskytovat pomoc občanům v ochraně před podvodnými výrobky a neúčinnými nebo nebezpečnými metodami alternativní medicíny a léčiteli. Ve shodě s posláním a cíli klub odmítá zasahovat do oblasti náboženské, morální a politické.
Stochastický proces (též náhodný proces anebo náhodná funkce) – představuje změny systému v čase podmíněné vlivem nekontrolovatelných náhodných faktorů.
Strojový překlad (angl. machine translation) – proces automatického překladu z jednoho přirozeného jazyka do jiného pomocí počítače. Strojový překlad je už dlouhou dobu důležitou úlohou zpracování přirozeného jazyka a umělé inteligence, stále však nebyl úplně uspokojivě vyřešen. Dnes jsou dostupné mnohé systémy, jejichž výstup není dokonalý, ale je dostatečně kvalitní pro použití v mnoha oblastech, kde pomáhá lidským překladatelům.
Struktura genu – Informace v DNA je určována pořadím jednotlivých nukleotidů (bází) – základních stavebních prvků nosících dědičnou informaci. Báze jsou stavěny z cukrů a fosfátů pouhých čtyř druhů: adeninu (A), cytosinu (C), guaninu (G) a thyminu (T).
Geny, které obsahují instrukce pro tvorbu proteinů (stavební látky buněk), obsahují řady bází, které nesou kód dané aminokyseliny, a ta určí přesně nějakou funkci, kterou má nová buňka vykonávat (například být citlivá na světlo v lidském oku), nebo návod, kterým se nová dceřiná buňka má řídit (například při růstu kostí). Trvalo 10 let, než byl objasněn vztah mezi čtyřpísmenným systémem bazí a jednadvacetipísmennou aminokyselinovou abecedou.
Talk [tók] – z angl. mluvit; ve vědeckém slangu přednáška.
Templát či též matrice – v molekulární biologii označení pro jednořetězcovou DNA (někdy i jednořetězcovou RNA). T. je využíván jako zdroj informací při tvorbě kopií těchto nukleových kyselin. Typicky je při replikaci a transkripci templátem vždy jedno z vláken původní dvoušroubovice. Někdy se pojem templát používá i pro mRNA, která je v procesu translace využívána jako zdroj informace pro tvorbu jiného biopolymeru, totiž polypeptidu (bílkoviny).
Terpeny – organické sloučeniny převážně rostlinného původu.
Trien – feromon vyššího řádu nebo vývoje.
Uhlíková stopa – suma vypuštěných skleníkových plynů. Uhlíková stopa se může týkat jedince, výrobku nebo akce. Nejčastěji je ale používána ve spojitosti s výrobky a definuje množství všech skleníkových plynů, které byly vypuštěny při výrobě daného výrobku. Podobná charakteristika výrobků slouží k výběru toho, jehož výroba má nejmenší dopad na životní prostředí.
Wichterle, Otto (27. 10. 1913 Prostějov – 18. 8. 1998 Stražisko) – světově proslulý český vědec a vynálezce, pracující zejména v oblasti makromolekulární organické chemie, mezi jejíž zakladatele patřil. Proslulý je především svými objevy a vynálezy, které vedly k zásadnímu zdokonalení a celosvětovému rozšíření měkkých kontaktních čoček. Tyto výsledky vycházely z jeho původní vědecké práce v oblasti hydrogelů. Wichterle se proslavil též objevem umělého polyamidového vlákna – silonu.
