Gur Koren
Postižení
Komedie s tragickými prvky plná zvláštně postižených lidí
O tom, jak členové Fantastického divadla nacvičují Romea a Julii, a také o tom, s jakými trably se potýká mafiánská rodinka při snaze propašovat zásilku drog za hranice, se dozvíte v nevážně vážné hře izraelského autora Gura Korena, kterou uvádí Divadlo KiX na prknech Art Clubu AktOFFka. Nabízená témata se mohou v dnešní mediální záplavě jevit jako chudá a poněkud oprýskaná. Avšak jenom zdánlivě, na ten první a povrchní pohled… Tato malá, leč intenzivní, sonda do světů lidí s neobvyklými potřebami diváka jistě přesvědčí o opaku. Je tedy nejvyšší čas navštívit Svatební salón Very Giorno, podívat se na pódium Komunitního centra a zkusit třeba znovu prožít lásku, tu prostou i tu šejkspírovskou. A konečně je tu chvíle, kdy můžeme všichni pohlédnout do zrcadel svých životů a odpovědět si upřímně na všechny ty trochu dotěrné a stále někam odsouvané otázky.
Postižení
Autor: Gur Koren
z hebrejštiny přeložila: Hadar Galron
z angličtiny přeložila: Zuzana Josková
text Romea a Julie od Williama Shakespeara v adaptaci Olivie Levy přeložil Jiří Josek
Délka představení: 2 hodiny včetně přestávky
Premiéra: 19. 4. 2022
Autorská práva k dramatickému textu a překladu v České republice zastupuje Aura-Pont s.r.o., Veslařský ostrov 62, 147 00 Praha 4.
Toby Giorno | Víťa Helísek |
Vera Giorno | Jitka Menclová |
Zach Giorno | Jakub Plášek |
Tiran | Martin Kosa |
Olivie Levy | Miriam Semjanová |
Liah |
Kristina Reist |
Oskar | Jiří Blesk |
Kapitán | Jiří Žitník |
Dylan | Jirka Hartmann |
Růženka | Eliška Peslová |
Nina | Helena Blesková |
Letištní ostraha | Antonín Komárek |
Benjamin Kopel | Helena Blesková |
Rozhlasová hlasatelka | Helena Blesková |
Rozhlasový hlasatel | Antonín Komárek |
Tvůrci:
režie | Jiří Blesk |
scéna a výprava | Divadlo KiX |
hudba | Divadlo KiX, Sergej Profjev |
světla, zvuk | Jakub Al-Ali |
kostýmy | Divadlo KiX, Eliška Peslová |
autorka obrázku | Magdalena Lipowski |
Děkujeme těmto osobám:
Děkujeme především městu Buštěhrad za laskavou podporu finanční i morální.
Honzovi Zelenkovi za poskytnutí nejlepšího prostoru pro naše zkoušky a představení, za perfektní tisk všech tiskových podkladů, výrobu dekorací, a vůbec za to, jak nám ve všem vychází maximálně vstříct a udělá pro nás, cokoliv nás napadne. A dík patří i Karlu Jelínkovi za to, jak se vždy perfektně stará o náš pitný režim během představení.
Děkujeme Kačce Vávrové za cenné odborné konzultace znakové řeči a překlad replik pro Helenku Bleskovu resp. Ninu.
Monice Žitníkové za báječnou fotodokumentaci a další fotografickou spolupráci.
Velký obdiv a dík všem našim nejmilejším rodinným příslušníkům za jejich nezměrné pochopení a svatou trpělivost, se kterými snášejí náročnou absenci svých maminek, tatínků a partnerů během intenzivních předpremiérových příprav.
Děkujeme Vám všem, kteří jste jakýmkoliv způsobem přispěli k úspěšné realizaci našeho dalšího divadelního kousku.
Co nás vlastně dělá šťastnými?
Zamysleme se trochu nad tím, jakou zodpovědnost cítíme za to, že můžeme něco tvořit, že můžeme cítit, slyšet, vidět, že máme dar řeči ke komunikaci, že můžeme vnímat krásu, cítit lásku. Čeho z toho si opravdu vážíme a plně si to uvědomujeme? A koneckonců, jak s takovými možnostmi zacházíme?
V nepřetržitém stereotypu každodennosti trávíme spoustu času povrchním vnímáním rozmlžených situací kolem. Zbytečně moc pozornosti věnujeme často rozporuplným mediálním informacím, aniž bychom dostatečně a s rozumem v hrsti posoudili jejich kvalitu a důvěryhodnost. Na okolnosti, které se nás pak přímo dotknou, reagujeme většinou okamžitými výbuchy emocí, plašíme bláhovými teoriemi o spiknutích anebo konáme jiné překotné činy, aniž bychom vše podrobněji zanalyzovali. Jsme kolikrát uzavřeni v přemíře vlastního ega, máme tendenci se sobecky litovat, nevíme, kde chceme být ani kde vlastně jsme a ztrácíme schopnost sebeovládání. Kdepak se v nás, takhle postižených, bere tendence ještě někoho poučovat, kritizovat a dokonce segregovat, když se sami jen potácíme v zajetí všelijakých svých krátkozrakých intuicí?
Cesta k citlivějšímu vztahu k lidem, ke společnosti a okolnostem, v nichž se „ten náš život“ odehrává, je v tom, že se musíme znovu naučit respektu k zákonitostem přírody, nebránit se jim a potlačit v sobě pocit vlastní výjimečnosti. Pak budeme zase schopni bez předsudků přijímat své okolí a lidi v něm, přestože se nám dosud zdáli třeba nějak odlišní. Pak si také vzpomeneme, jak se navazují upřímné vztahy, a konečně budeme i milovat. Není totiž lepší Kapulet než Montek a není tomu ani naopak! Naučíme-li se znovu zřetelně rozeznávat co je dobře a co je špatně, budeme mít zase jasno i v tom, jsme-li šťastní, či nikoliv. A tím pádem také přestaneme mít strach z líbání…
Jiří Blesk