“Moralisté, a lidé pyšnící se vědomím, že jsou vzdělanci kulturními, označují jménem krvavý román neb zkráceně krvák, každý děj s drastickým líčením vražd, zločinů a dobrodružství, s nejhrubším popisem všech možných lidských vášní a sklonů neřestných. My ale víme, že každého krváku můžeme čerpati morálku, kterak každé příkoří odměněno bývá a žádný zločinec trestu neujde, což říci nelze o skutečných, v životě lidských se natrefujících případech.”
Josef Váchal (1884 –1969) byl český malíř, grafik, ilustrátor, sochař, řezbář a také spisovatel a básník.
Krvavý román
Pravděpodobně nejznámější, takřka kultovní, Váchalovo dílo je možná zbytečné představovat. V knize dokončené roku 1924 složil Josef Váchal hold lidovému čtení 19. století – krvavému románu, „krváku“. Tohoto brakového žánru, jehož charakteristickými rysy byla prostoduchá srozumitelnost, romantika a dobrodružný děj, byl Váchal velkým znalcem, sběratelem a obdivovatelem. Typické vlastnosti krváků jsou zde tak dohnány do extrému, čímž se dílo vlastně stává jejich humornou parodií.
Scénář, režie a výprava: Ludvík „Říha“ Řeřicha
Hudba: Jan „Prochor” Procházka
Osoby a obsazení:
Váchal / Elzevíra / Honolulani – Hanuš “HANY” Tylich
Páter Ignác / Kuba / blázen / Rodriguez – Jan „Prochor” Procházka
Pedro de Rudibanera / páter Bruno / Kubova žena – Štěpán Slavík
Smrťák / Kurt / Honolulani – Dušan Kejmar